Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Milovník Středomoří a Levanty, antických i jiných památek a starých měst.

reklama

89 fotek, 28.4.2013, 109 zobrazení, 144 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Antické město Hierapolis bylo postaveno asi 250 let před Kristem, ale počátky sahají až 2000 let před Kristem. Dnes z něho zbyly jen ruiny. Je zde krásná dlážděná kolonáda, Domiciánova a Byzantská brána, Nynphaeum, Apollónův chrám, lázně a mnoho dalších památek Hned vedle je veliká nekropole s různými typy hrobů, od těch nejjednodušších až po kulaté královské hrobky a větší rodinné hroby, někdy se monumentálností podobají malým chrámům.
Vykopávky Hierapolis začaly archeologem Carlem Humannem (1839-1896) r.1887. Jeho poznámky byly vydány v knize “Altertümer von Hierapolis” v 1889 (roslavil se hlavně objevením Diova oltáře v Pergamonu – ten byl odvezen do Berlína).
67 fotek, jaro 2013, 119 zobrazení, 116 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Pergamon
Lokalita antického města se po roce 1878 stala místem rozsáhlých výkopových pracích. Slavný Diův oltář byl odvezen do muzea v Berlíně, na místě zbyly jen jeho základy.. Na něm byl znázorněn zápas bohů a gigantů symbolizující boj mezi pergamskými Řeky a barbarskými Galaty.
Na tento oltář jsem se již dříve byl podívat v berlínském muzeu (také na originál Ištařiny brány z Babylonu, protože na místě byly jen oloupané zdi a kopie u vchodu).
Vrchol pergamské akropole, tzv. „staré město“, byl tvořen tržištěm – Horní agorou, která ležela na jižní straně, a královským palácem na severu. Mezi nimi se nacházel Velký Diův oltář, který autor Apokalypsy označil za „trůn satanův“ a jehož základy dosud zůstávají na akropoli, dále Dionýsův chrám, hexastylový dórský chrám bohyně Athény na východě, divadlo s dlouhou terasou na západě, Pergamská knihovna a velký, v korintském stylu postavený Trajánův chrám.
V současnosti se zde nachází turecké město Bergama
Škoda, že cestovní kancelář nenajde dost času, abychom si mohli prohlédnout celý Pergamon, nejenom akropoli, ale také dolní město, Asklepion (jedno z největších zdravotnických center starověku), Červenou baziliku a j. Kdo si to chce dobře prohlédnout, je lepší jet solo bez cestovky a vyhradit si dva dny. Pro doplnění a ucelení uvádím čtyři foto mého kolegy.

TROJA
Kromě Iliady nalézáme zmínky o Tróji i v dalším důležitém literárním díle přisuzovaném Homérovi – v Odysseie. Stejně jako v další antické literatuře. Homérova legenda o Tróje byla podrobně rozpracována římským básníkem Publiem Vergiliem Marem v jeho díle Aeneis. Řekové a Římané přijali Trójskou válku jako historický fakt a identitu homérské Tróje přisoudili Malé Asii. Alexander Veliký například toto místo roku 334 př. n. l. navštívil a složil oběti u hrobek, jež jsou spojovány s homérskými hrdiny Achillem a Patroklem.
47 fotek, 6.5.2013, 144 zobrazení, 88 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
Klokočůvek - Panna Maria ve Skále - Mariastein
Důstojnost a nádhera okolní krajiny je tady zřejmá.

K místu se váže pověst o raněném vojákovi skrývajícím se před nepřáteli v době švédských válek (1642 až 1648), který se ukryl do jeskyňky a umíral žízní. Přitom se tak vroucně modlil k Panně Marii až ze skály vytryskl pramínek, který mu zachránil život a snad i vyléčil.

Zpráva o zázračném uzdravení vojáka se roznesla brzy ze Spálova po celém okolí. Mlynář z blízkého Spáloského mlýna pořídil prý do jeskyňky obraz P. Marie a jeho chromý "mlynářčík" z téhož mlýna o toto místo vzorně pečoval a chodil se sem pravidelně modlit, protože do Spálova do kostela bylo pro něho velmi těžké docházet. Postupem času se k milostivému obrazu P. Marie přicházelo modlit a prosit o pomoc v nemocech a strastech stále více a více poutníků z celého okolí.
Pověst udává, že po postavení chrámu se rozhodli obyvatelé Spálova přenésti zázračný obraz P. Marie do svého obnoveného farního kostela. Dále pověst vypravuje, že obraz byl třikrát přenesen do Spálova na oltář, ale pokaždé záhadně zmizel i z uzamčeného kostela, a byl vždy opět nalezen ve Skále u Odry. To bylo považováno za přání Bohorodičky a od té doby byl již obraz ponechán trvale na původním místě, a Spálovští se zavázali konat každoročně 8. září pouť ke Skále P. Marie. o konání těchto poutí jsou dochovány zápisy v Pořadu služeb božích.
42 fotek, 29.4.2013, 138 zobrazení, 95 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
Antalya je pro většinu lidí pouze příletovým a odletovým míste a ti, kteří se tam dostanou při nějakém výletu, uvidí jen flétnový minaret, hodinovou věž a půl hodiny na bazar.
Jel jsem do starého města hned ráno a tak jsem měl možnost v klidu vyfotit architekturu starých uliček, kde až tak moc turistů není ani odpoledne. Ranní prázdné uličky byly pro mne kouzelné...
34 fotek, leden 2003 až květen 2013, 313 zobrazení, 41 komentářů | cestování, dokumenty, lidé, události
Dne 25.4. jsme přijeli do Dardanel a tam jsme si připomněli, že je 98. výročí začátku bitvy o Gallipoli (v Turecku je tato bitva známa jako bitva o Çannakale), čili o ovládnutí Dardanelského průlivu ze severní strany. V tento den – zvaný ANZAC Day - přijíždějí tisíce a tisíce lidí hlavně z Austrálie a Nového Zélandu, aby si připomněli tuto hroznou událost 1. světové války a uctili památku padlých na obou stranách. Hlavní vzpomínkovou akcí jsou ranní bohoslužby, takže tisíce lidí spí ve spacáku na místě, aby se mohli zúčastnit a získali dobré místo. Je to připomínka urputné zákopové války, která zde probíhala roku 1915. Nachází se tady bitevní pole a válečné hřbitovy. Velká část poloostrova Gallipoli na severu Dardanelského průlivu byla proto vyhlášena národním historickým parkem.
Spojenecký plán na obsazení Dardanel nakonec ztroskotal a Spojenci se museli stáhnout. Přestože britské ztráty tady byly vyšší než ztráty jednotek ANZAC, pro obě ostrovní země to byly ztráty velmi těžké. Den jejich vylodění na Gallipoli má pro Austrálii a Nový Zéland symbolický význam i v této době, v obou zemích je tento den slaven jako státní svátek (a v tento den jsme tam byli a je mi ctí, že jsme mohli také vzpomenout na všechny padlé).
Průvodkyně nám říkala, že padlo na půl milionu lidí, ale z pramenů jsem vyčetl, že celkem padlo: 43.000 GB, 15000 Francouzů, 8700 Australanů, 2700 Novozélanďanů a 1370 Indů.
Tureckých padlých vojáků bylo kolem 60.000. Ať tak či onak, jsou to hrozná čísla.
Většina snímků je převzata z historických pramenů, nejde mi o prestiž fotografií, je to spíše dokument o jedné z největších bitev 1.sv.války. A vážím si Australanů a Novozélanďanů (ale i ostatních), kteří každoročně putují vzdát hold padlým hrdinům.
60 fotek, 23.4.2013, 110 zobrazení, 78 komentářů | architektura, cestování, lidé, města
Je to tržnice hlavně na koření, ale i všechno možné. Bohužel byl zrovna svátek dětí, kdy majíděti i stínovou vládu a podobně, slaví se celý týden, ale ten jeden den je hlavní a tak bylo v podvečer lidí jako máku.
58 fotek, červenec 2012 až duben 2013, 127 zobrazení, 63 komentářů | cestování, ostatní
Tak jako většina z Vás, tak i my si vozíme z cvest různé suvenýry, někdy se dá diskutovat o míře jejich kýčovitosti, ale pro mě evokují vzpomínky na cestu, dané místo a chvíli, kdy byly zakoupeny.
A tak část z nich si dovoluji představit.
47 fotek, duben 2013, 213 zobrazení, 31 komentářů | cestování, města
Na náměstí probíhá "Happening historie pod širým nebem". Dobové fotografie jsou umístěny za plexisklem, proto jejich hodnota je čistě historicko naučná a vzpomínková, ale má velkou návštěvnost občanů. Podtitulek zní: 790 let Orlové až po nové zvony Barbora a Martin pro chrám.
Dnes bych poukázal na jednu kapitolu kraje, starou necelých 100 let: Po rozpadu habsburské monarchie a vzniku nových nástupnických států vyvolávaly nové státní hranice menší či větší rozbroje.Československo si muselo Ostravu, Bohumín, Karvinou i Těšín vybojovat, když území v rozporu s Dohodou mocností zabrala polská armáda. Dne 23. ledna 1919 předal podplukovník Josef Šnejdárek polským zástupcům v Těšíně ultimátum k vyklizení Těšínska. Časový limit se stanovil na pouhé dvě hodiny. Po jeho vypršení zahájilo československé vojsko útok. Vypukla Sedmidenní válka o Těšínsko. Výsledkem války bylo stanovení nové demarkační čáry, která rozšířila území kontrolované Československem
Definitivní tečka byla však až 14. února 1959.
38 fotek, 8.4.2013, 98 zobrazení, 86 komentářů | architektura, města
První zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince.
Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.

Bludovští z Bludova vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování. Nyní je zde park.

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.

Nyní je pohled na Orlovou zúžen na soustavu paneláků - bohužel.
37 fotek, 5.3.2013, 97 zobrazení, 39 komentářů | architektura, cestování, města
Na ostravském náměstí jsou umístěny v jedné řadě dlaždice, zobrazující různá historická data v dějinách Ostravy.
20 fotek, 5.3.2013, 138 zobrazení, 72 komentářů | architektura, cestování, kultura, města
Katedrála Božského Spasitele (také bazilika Božského Spasitele) v Ostravě je spolu s konkatedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Opavě hlavním kostelem ostravsko-opavské diecéze. Nachází se v Moravské Ostravě uprostřed náměstí Msgre. Šrámka a jde o druhý největší kostel na Moravě, hned po velehradské bazilice. Pojme až 4000 lidí.
60 fotek, 5.3.2013, 120 zobrazení, 123 komentářů | architektura, cestování, města
Bylo po dlouhé době krásně, tak jsem se vydal fotit, jenomže:
-bylo ostré slunko přímo proti téměř bílé barvě kostela
-na nebi chybělo pár mráčků na ozdobu
-mříže za dveřmi kostela nedovolily vyfotit vnitřní prostrory dle mých představ.
Kostel je postaven ve slohu novogoticko-románském. Půdorys kostela je tvořen křížovou lodí, do níž je vepsána oválně protáhla rotunda, jež je sklenutá klenbou s velkým rozpětím dle Monierova systému. Délka kostela je 36.43 m, šířka 27 m. Po stranách průčelí kostela ční štíhlé gotické věže vysoké 67 metrů.
Tento dvouvěžový chrám dominuje náměstí Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze. Spolu s nově zrekonstruovaným náměstím v roce 2004 je kostel pěknou ústřední ozdbobou a dominantou této ostravské městské části. Soubor kostela, nové fary a významných budov kolem pravidelných ulic navržených slavným C. Sittem je dodnes velmi obdivován.
41 fotek, leden 2003 až leden 2013, 867 zobrazení, 35 komentářů | dokumenty, ostatní
Blíží se 163.výročí narození našeho prvního prezidenta, tak jsem si říkal, že si ho můžeme připomenout i trochu neobvyklým způsobem a to pohledem na několik medailí s jeho portrétem a p. Po Masarykovi je pojmenován řád Tomáše Garrigua Masaryka, jedno ze státních vyznamenání České republiky.
Mnoho medailí bylo vydáno k jeho 85.narozeninám, ze stříbra i z bronzu a v různých velikostech, ale se stejným motivem (avers i revers). Od počátku republiky bylo vydáno hodně jeho medailí, některé velmi vzácné. Nemám sbírku, ale chci se s Vámi podělit o vzpomínku, abychom nezapomněli. Protože to byl nejen prezident, ale hlavně slušný člověk, profesor filosofie na české větvi pražské univerzity, novinář, filosof, odborný spisovatel. V jeho IDEÁLECH HUMANITNÍCH: „…národnost, společnost, stejně jako člověk jednotlivec má být a může být humánní, humanitní.“
Zasadil se o založení brněnské Masarykovy univerzity, která byla po něm pojmenována již v roce 1919.
T. G. Masaryk byl v deseti nominačních letech sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.
Zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech.
87 fotek a 1 video, prosinec 2010 až únor 2013, 169 zobrazení, 94 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Masada je starověká pevnost na vrcholu samostatného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, nedaleko Mrtvého moře. Masadu nechal původně postavit hasmonejský vůdce Janai, později ji zdokonalil Herodes Veliký, který si uvnitř zbudoval též luxusní příbytek. Masada se stala místem hromadné sebevraždy 960 židovských obránců, kteří raději zemřeli, než aby se stali otroky Římanů v r.73 po Kr. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu.
Pevnost byla vybudována velmi promyšleně – v pouštním okolí se nenachází žádný pramen, a tak byly přehrazeny dvě říčky, které tekly jen na jaře. Během jara pak byla veškerá voda svedena do jímky vytesané ve skále. Cisterna měla obsah 40 000 m3. Díky tomu se z pevnosti mohl stát skutečný palác, který byl vystavěn na třech terasách.
83 fotek, červen 2010 až říjen 2012, 142 zobrazení, 119 komentářů | cestování, krajina, kultura, lidé, města
ALANYA
Historická stavba hradu a jeho opevnění stojí na malém poloostrůvku, který vybíhá z pevniny do moře v jižní části Alanye, jen nedaleko starého města. Mohutná dominanta sahá až do výšky 250 metrů, zatímco její hradby s průzory pro vojáky se rozpínají do délky více než 6 kilometrů.

Ačkoliv budova tu stála už v dobách před naším letopočtem, nejvýznamnější zlom přišel až ve 13. století, kdy hrad získal sultán Alaeddin Keykubad. Právě on si potrpěl na hradní věže, kterých lze dnes spočítat na neuvěřitelných 150. Význačný panovník mimo jiné přispěl také k vytvoření vodohospodářského systému v oblasti, a to když nechal zbudovat na čtyři stovky cisteren, jež měly zásobovat vojenské útvary a potažmo celé město vodou, přičemž některé se ještě stále užívají.

S hradem je, podobně jako s téměř každou historickou památkou, spojena nejedna legenda či historka. Jedna z těch „černějších” hovoří o zdejších vězních, kteří byli drženi mezi tlustými zdmi hradu, z kterých nebylo možno úniku. Byla jim však dána možnost získat svobodu, ale samozřejmě ne jen tak zadarmo. Stačilo splnit jeden zdánlivě snadný úkol – z okraje útesu vysokého 120 metrů shodit do vody těžší předmět. Spekuluje se, že to měl být buď kámen či dokonce koza. Daný předmět pak měl skončit přímo v moři pod útesem. Samozřejmě v tom byl ale malý háček. Skála má totiž takový tvar, který tento úkol velmi znesnadňoval, ba dokonce znemožňoval. Když pak tedy vězeň pochopitelně neuspěl ani napotřetí, byl sám shozen z útesu.
Město Alanya udržuje přátelské kontakty s některými evropskými i mimoevropskými městy, z nichž jedním je i český Špindlerův Mlýn.
28 fotek, 30.1.2013, 133 zobrazení, 43 komentářů | cestování, krajina, příroda
Sehnal jsem v cizině starý menší herbář, je v dřevěných deskách, vždy na jedné straně obrázek ze Svaté země a na druhé suché kvítko. Obrázky mají popis, kvítka stejně neznám, proto nebudu dávat popisky. Přidal jsem pár starých map z této země.
75 fotek a 6 videí, prosinec 2010 až leden 2013, 137 zobrazení, 52 komentářů | architektura, cestování, krajina, lidé, města
Ještě si musíme prohlédnout Yardenit, místo křtu Ježíše Krista.
Potom zajet do Kumránu a prohlédnout si Svitky od Mrtvého moře - Kumránské svitky - jsou nálezy starověkých svitků a jejích zlomků nalezených poblíž Mrtvého moře, zejména v Kumránu. Většina svitků byla sepsána mezi lety 200 př. n. l. a 68 n. l., kdy byl Chirbet Kumrán během židovského povstání zničen Římany. Po roce 68 pak již kumránské jeskyně používány nebyly.
Velký význam pak svitky mají samozřejmě pro poznání podoby judaismu v období druhého Chrámu, mj. tedy doby, ve které vznikalo křesťanství.
HERODIUM někdy také Herodion je pevnost vybudovaná na uměle navršeném kopci, kterou nechal zbudovat král Herodem Velikým (74–4 př. n. l.)
Zahradní hrob
Místo ukřižování bylo nalezeno na kopci Golgota, hned za starou severní stěnou Jeruzaléma, nedaleko Zahradního hrobu. Bylo objeveno pod velkou vrstvou zeminy, se skutečnými otvory ve skále, kde byly postaveny kříže a výklenky v zadní skalní stěně, kde byly umístěny tři tabule. Byl zde také kruhovitý obrovský kámen, který sloužil k uzavření zahradní hrobky. Všechno obklopovaly základy budovy z prvního staletí. Vedle otvoru, který zbyl po hlavním kříži, byla trhlina po zemětřesení.
NEBI SAMUEL. Kousek na severozápad od Jeruzaléma se nachází Nebi Samuel – hrobka proroka Samuela
A potom už Tel Aviv a letiště Ben Guriona.
47 fotek a 4 videa, prosinec 2010 až leden 2013, 250 zobrazení, 142 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Od 13. století až do války za nezávislost bylo Ein Gedi v různých obdobích osídleno jak Židy, tak Beduíny.
Dodnes se zachovala mozaika ze zdejší synagogy postavené v době rozkvětu města, včetně judeo-aramejského nápisu, varujícího obyvatelé před „odhalením tajemství města“ – metod pro extrakci a přípravu velmi ceněného pryskyřicového balzámu – okolnímu světu. En Gedi bylo domovem také příslušníků sekty židovských asketů essejců. Essejci vedli skromný střídmý život a v očekávání příchodu Mesiáše přísně dodržovali Mojžíšovy zákony.)
127 fotek a 4 videa, prosinec 2010 až leden 2013, 209 zobrazení, 137 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura, města
\je to pár snímků od Středozemního moře ke Galilejskému jezeru. Fotky jsou ze dvou cest. Nejméně polovička fotek je z kompaktu.
70 fotek a 6 videí, duben 2012 až leden 2013, 152 zobrazení, 46 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura
Jedná se o část cesty údolím Jezreel a cestu Samářím okolo Jákobovy studny k Abrahámově hoře.Nikde na světě není soustředěno tolik památek s historií starou až 10 tisíc let jako právě v Izraeli

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter